Reklama
 
Blog | Pavel Filka

Okrádání Ukrajinců (i jiných cizinců) na důchodech II

Odpovídám na dotaz čtenáře, jakého odpracovaného období se to okrádání týká. Jedná se hlavně o občany Ukrajiny, protože jich tady pracuje nejvíc, ale i některých dalších národností. Řada mezinárodních smluv, sjednaných ministerstvem práce a sociálních věcí v letech kolem roku 2000, jsou mírně řečeno špatné.jak ministerstvo, tak i Česká správa sociálního zabezpečení se jakékoliv kritice jimi sjednaných smluv brání, protože "TO JSOU PLATNÉ MEZINÁRODNÍ SMLOUVY, SCHVÁLENÉ KDEKÝM, A TY JSOU NAD ZÁKON". Že v nich může být blbost, to už nikoho nezajímá. Byla by s tím práce.

   NEJPRVE TEDY ODPOVĚĎ NA DOTAZ ČTENÁŘE.

   Ukrajinci tu až do roku (asi) 2006 nebo 2007 museli pobývat nejméně 10 let, než mohli požádat o t.zv. trvalý pobyt. Na český dílčí důchod mají nárok až od roku, kdy tady ten trvalý pobyt získali. Za léta, kdy tady sami i jejich zaměstnavatel platili sociální pojištění, jim má ta léta podle té podivné smlouvy započítat do důchodu ukrajinská strana. Ta jim ale zaplatí jen asi desetinu toho, co by měla platit česká strana.
   Jednoduše řečeno, ti Ukrajinci, kteří tu čekali 10 let na povolení k trvalému pobytu, jsou tady ošizeni o 90% důchodu za těch 10 let.
   Ti Ukrajinci, kteří po roce 2006 čekali na trvalý pobyt jen 5 let, jsou ošizeni o 90% českého důchodu za dobu pěti let. To je sice lepší, ale pořád ne dobré.
   Ti Ukrajinci, kteří po těch deseti resp. později pěti letech trvalý pobyt ne ze své viny nedostali, mají právo žalovat český stát o náhradu škody.

   Ti, kdo patří do těch výše uvedených kategorií (10 resp. 5 let odkladu), by se měli domluvit a žádat o nápravu zjevné křivdy, nebo o dodatek smlouvy. Před pěti lety mi napsal komisař Evropské Unie, jejímž členem  ČR je, že to je za strany ČR nemravnost, ale EU v tom nemá pravomoc.

Reklama

    OBECNĚ K MEZINÁRODNÍM SMLOUVÁM Z DÍLNY MINISTERSTVA PRÁCE

Že smlouva s Ukrajinou není jedinou špatnou smlouvou, dokládá případ česko – kanadské smlouvy o sociálním zabezpečení. Před asi deseti lety jsem na ministerstvu práce a sociálních věcí zjišťoval, proč čeští občané jsou v té smlouvě zařazeni do třetí a nejvyšší skupiny kanadského zdanění, kam patřily už jen země jako Zambie, Nigérie a tuším že Rwanda. Ředitelka příslušného odboru mi tehdy řekla, že „to bylo vyváženo jinými výhodami“. „Jaké výhody a pro koho?“ ptal jsem se. Na to mi neuměla odpovědět. Po pár letech to ale bylo napraveno.

  Zabývám se těmito otázkami pouze proto, že nechci být občanem státu, který okrádá cizince, kteří zde pracují a platí si sociální pojištění. Demokracie funguje jenom tehdy, když se každý, kdo vidí nějakou nepravost, ihned a důrazně ozve.

  Napsal jsem nedávno i současnému ministrovi práce panu Drábkovi o problému dílčích důchodů cizinců v nesprávné závislosti na povolení „trvalého pobytu“, kterýžto termín ani neodpovída terminologii v EU. Pan ministr Drábek tu chybu sice nezavinil, ale měl by opravovat chyby svých předchůdců. Zklamal mě, ovšem. Jeho podřízení, kteří mu odpověď připravili, jsou pravděpodobně titíž, kdo tu chybu zavinili, jak vyplývá z jejich odpovědi: „Obě smluvní strany považují současnou podobu smlouvy za vyhovující a nevidí důvod ji měnit.“ 

   Náprava by něco stála, samozřejmě. Poctivá odpověď ministra by ale měla znít: „Ano, smlouva  některé cizince poškozuje. Pokusíme se s tím něci udělat.“

   Já vím o řešení, ale nikoho to nezajímá. Zatím. I ti pomlouvaní úředníci v Bruselu by panu ministrovi dokázali dobře poradit, a ani by ho to tak moc nestálo.